Díl 2: Rozpočet je pro bohaté. Já mám přehled

 

„Vydělávám tak málo, že si nemusím dělat žádný rozpočet, přece vím, zač utrácíme. Stejně nemáme peněz nazbyt,“ myslí často lidé s menšími příjmy. Mají dojem, že nutnost dělat si rozpočet je spíše úkolem pro někoho, kdo „neví co s penězi“ a ve velkém množství výdajů prostě ztrácejí přehled. Nebo naopak těch, co jsou na tom ještě hůře než oni, a nemohou si dovolit ani cigarety. A to přece jejich případ není.

 Drtivá většina lidí v Česku je podle výzkumů přesvědčena, že mají o svých penězích a výdajích absolutní přehled. I proto 57 procent dotázaných uvedlo, že si rodinný rozpočet nesestavuje. K tomu musíme určitě přidat ještě ty, kteří si pod pojmem sestavit rodinný rozpočet představují třeba evidenci výdajů na rodinné nákupy. Skutečnost je ale mnohem horší, než se zdá. Schválně, pojďme udělat takový malý pokus. Zkuste si pro sebe vyjmenovat všechny své výdaje za včerejšek nebo jen za dnešek. Dáte je dohromady, nemyslíme jen ty velké. Ale opravdu všechny – nákup lístku na autobus, noviny v trafice, žvýkačky. A teď si dejte tu práci je skutečně dohledat. Víte, kolik jste měli ráno v peněžence? Kolik je tam teď? Podívejte se na platby kartou. Sedí to? Tipneme si, že ne.

Velký problém z drobností

V televizi neustále slyšíme o tom, jak má státní rozpočet plánovaný schodek. Tak proč se vlastně nějakým rozpočtem vůbec trápit. Jenže, špatná zpráva je, že zatímco stát může utratit více, než vydělá, vy nikoli! Pokud to zkusíte dělat jako stát, brzy se dostanete do pořádných problémů. Na rozdíl od státu, vaše výdaje se totiž neuskutečňují z velké části ve virtuálních penězích, ale těch reálných! Mnoho lidí bývá překvapeno, když se jim skutečně podaří identifikovat všechny jejich výdaje za uplynulý měsíc nebo delší období. Částka plynoucí do zdánlivě drobných vydání, která si ani nepamatují, je totiž často mnohem větší, než čekají.

Nebo to můžeme zkusit obráceně. Velké výdaje dáte možná dohromady snadněji. Takže platby za nájem, energie, pojištění a provoz auta, velké rodinné nákupy, náklady na školu, stavební spoření a tak dále. Dokonce nemusíte ani počítat přesně na haléře či koruny. Ruku na srdce, když to vše sečtete, nemělo by na konci měsíce zbývat na vašem účtu několik tisíc či aspoň stovek, které by se měly dát ušetřit? A kde tedy jsou? Americký podnikatel a autor řady úspěšných knih o nakládání s penězi Robert Kiyosaki říká: „Jedním z hlavních důvodů, proč lidé nejsou bohatí, je ten, že mají více výmluv než peněz.“

Cestou k úspěchu je mít přehled. Ten skutečný

Není tedy čas se přestat vymlouvat? Protože najít si důvody, proč něco nedělat, je vždycky snazší. Ale skutečně poctivé řízení vašich rodinných financí vám může pomoci možná nikoli pohádkově zbohatnout, ale třeba jen nedostat se do úzkých, když přijdou nějaké neočekávané události a s nimi mimořádné výdaje. Už samotná úvaha o tom, že si rodinný rozpočet sestavíte, je krokem, který vám může pomoci posunout se kupředu. Hned na úvod si ale řekněme, že není potřeba – pokud si to nevyžadují okolnosti – využít rozpočet k tomu, abyste seškrtali úplně všechny výdaje. To by vedlo jen k porušování, vaším hlavním úkolem je dostat rodinné peníze pod kontrolu.

Pro většinu rodin je evidence příjmů na začátku poměrně snadná. Jednoduše sečtete měsíční výplatu, která vám dorazí na účet. Pokud ale sestavíte rozpočet skutečně dobře, a podaří se vám najít nějaké zbytné výdaje či jiný prostor pro to, začít spořit, možná vám velmi záhy do příjmů přibydou i další položky. Tedy příjmy plynoucí z vaší finanční rezervy. Nenechte se mýlit, investice není jen slovem pro bohaté, investovat můžete jen velmi málo. Zajistíte si tím ale další příjem, což může být v některých chvílích velmi důležité. Ale na investice je prozatím ještě čas.

Tady se můžete něco naučit od státu. Také on má tak zvané mandatorní výdaje, tedy platby, které musí každý měsíc udělat, protože mu to nařizuje zákon. Rodina je na tom podobně, výdaje jí povětšinou sice neukládá zákon, ale v podstatě se jim nelze – bez závažných následků – vyhnout. Sem patří právě platby nájmů a poplatků souvisejících s bydlením, daně a poplatky státu, náklady na školu a školní stravování dětí, důchodové připojištění a tak dále. Není toho zase tak málo, podívejte se schválně na svůj účet.

Další částí jsou pravidelné výdaje, které jsou možná zbytné, ale z různých důvodů je stejně platit musíte. Tady pozor, samozřejmě, že máme tendenci sem zařazovat více věcí, než je potřeba. Na druhou stranu, třeba snaha zrušit platby za mobilní telefon, nebo třeba výdaje za benzín do auta, může vypadat logicky. Jenže také to může znamenat třeba problematickou dopravu do práce, a tím i ohrožení hlavních příjmů rodinného rozpočtu. Také bez mobilních telefonů by se třeba mohlo stát, že nebudete mít kontrolu nad vašimi potomky a komunikace v rodině. Zkrátka, některé výdaje jsou sice zbytné, ale k jejich redukci je potřeba přistupovat s rozvahou.

A co dál?

Pokud sečtete všechny tyto částky, máte celkem přesný přehled o tom, kolik musíte minimálně do rodinného rozpočtu každý měsíc přinést. A že to není malá částka, co říkáte? Nyní byste měli ještě připočítat nepravidelné výdaje, kterým se ale také nemůžete vyhnout – nákup potravin, oblečení nebo třeba nových bot pro děti, kterým stále roste noha. Právě na ně se často zapomíná, a pak jsou prvním impulsem k problémům s financemi.

Vše nad toto jsou výdaje, které jsou tak zvaně zbytné. Ale jak jsme už naznačili, nikdo nedokáže je zcela eliminovat. Každý člověk potřebuje nějakou radost, něco, co je jen pro něj. Takže, možná není nutné hned přestat kouřit (i když by to asi vašemu zdraví prospělo), přestat chodit ke kadeřníkovi či na kosmetiku, jen je dobré si na tyhle výdaje vyhradit předem danou částku a dodržovat ji.

Pak se vám totiž otevře cesta k tomu, začít si vytvářet finanční rezervu, nebo třeba postupně budovat další zdroj příjmů.