Díl 7: Zaměstnání znamená jistotu, podnikání bohatství. Pravda není ani jedno

Hodně zaměstnanců si stěžuje na příliš nízké platy. Ale odejít z práce a začít něco nového? To se zdá jako příliš velké riziko. A ono to riziko skutečně je. Na druhou stranu, vsadit vše na jednu kartu? Dávno pryč jsou doby, kdy bylo zaměstnání jistotou téměř do důchodu. Dnes svou práci nemá jistou žádný zaměstnanec. I prosperující firma může narazit na problém, který jí bude stát existenci. A co pak?

Propuštění z práce není pro nikoho příjemná záležitost. Vlastně, i lidé, kteří si ve firmě stěžují na malou výplatu, špatnou práci či atmosféru, jsou často šokování, když to nastane. Důvodů může být mnoho, firma potřebuje ušetřit nebo se mění podmínky na trhu. A najednou zůstane Černý Petr v ruce jim. Co teď? Pro mnoho rodin, které jsou závislé jen na dvou příjmech ze zaměstnání – či dokonce na jednom jediném příjmu – to může znamenat opravdovou existenční hrozbu. Samozřejmě, několik následujících týdnů obvykle pokryje odstupné, ale co když se do té doby nepodaří najít nové místo?

Odvaha ke kroku do neznáma

Musíme se smířit s tím, že jak postupuje vývoj technologií, svět práce se bude proměňovat. Řada profesí, které dnes známe, úplně zanikne. Automaty totiž budou schopny jejich práci udělat mnohem rychleji a přesněji. To ovšem neznamená, že bude potřeba méně lidí, je budou potřeba trochu jiní lidé, přesněji řečeno lidé, kteří dokáží nabídnout něco navíc než jen svoji fyzickou sílu. Pro řadu firem pak bude snazší pracovat s dodavateli. Ti pak budou moci poskytovat své služby více společnostem. To bude pro mnoho dnešních zaměstnanců nutně znamenat, že budou postaveni před poměrně těžké rozhodnutí – odhodlat se ke kroku do neznáma a pustit se do vlastního podnikání.

Tím nemyslíme tak zvaný švarcsystém, který je jen způsobem, jak obrat stát o daně a zaměstnance o výhody zaměstnaneckého poměru. Nepíšeme jistoty, protože jistotu dnes už zaměstnanec opravdu nemá. Nicméně, u celé řady profesí, kde dnes někteří zaměstnavatelé zneužívají švarcsystém, nahradí do budoucna potřebu lidské síly technologie. Vezměme si jednoduchý příklad pokladních. Jak dlouho asi bude trvat, než budou v obchodech téměř výhradně samoobslužné pokladny? Nemusí se nám to líbit, ale technologický pokrok asi nezastavíme. Takže můžeme buď čekat, až nás nahradí automat (či dostaneme výpověď z jiného důvodu) nebo vzít osud do vlastních rukou a vstoupit do nejistých vod podnikání.

Dnes není bohužel nálada ve společnosti pro podnikání příliš příznivá. Mnoho zaměstnanců je přesvědčeno, že podnikatelé jsou jen zloději, kteří nemusí platit žádné daně, a jen vydělávají mnohem větší peníze, než oni sami. V těchto předsudcích je bohužel často utvrzují i někteří politici. Špatná zpráva je, že podnikání není automaticky zlatý důl, který z nikoho bez vlastní snahy udělá boháče. Dokonce ani, když bude začínající podnikatel tvrdě pracovat, nikde nemá jistotu, že bude vydělávat více, než v zaměstnání. Přesto je to šance.

Osud ve vlastních rukou

Jestli mají podnikatelé nějakou jistotu, tak je to nejistota. Není jisté, že se jim podaří sehnat dostatek zakázek, není jisté, že dostanou za svou práci zaplaceno v termínu či vůbec, ani trochu není jisté, že budou moci odjet na dovolenou v době, kdy si to naplánují. A ještě jednu jistotu podnikatelé mají – pracovní doba od-do je iluzí, a když stráví týden či dva na dovolené, prostě během téhle doby neudělají žádnou práci, a tudíž nebudou mít žádný příjem. Ještě jsme nikoho od podnikání neodradili? To je dobře.

Přes všechny nejistoty a rizika dává totiž podnikání jednu možnost, která se před zaměstnancem nikdy neotevře. Šanci vzít život do svých rukou. Přes všechny nejistoty jako podnikatel, odpovídá jen sám za sebe. Práci nemůže nechat na kolegu v jiném oddělení, nebo se tvářit, že se ho netýká. Firmu posune kupředu jen a jen svou vlastní prací, nasazením a nápady. Možná bude pracovat některé dny jen čtyři hodiny, ale pak budou také období, kdy nezbyde, než práci (a tedy své firmě) věnovat 12, 16 nebo i více hodin bez ohledu na víkendy či svátky.

Nikdo ho ale nebude omezovat či vám bránit. Dokonce si ani nikdo nebude moci přisvojovat výsledky jeho práce. Takže to, že obětuje část svého volného času úspěchu firmy, se mu může (ano, ale taky nemusí) vrátit ve vyšších výdělcích. O tom, co vydělá, si zase bude rozhodovat sám. Jistě, musí zaplatit daně, pojištění a další povinné platby, zbytek je ale jeho zisk. Jen on rozhodnete o tom, jestli ho investuje zpět do firmy – a pořídí třeba nový stroj – nebo ho použije pro sebe.

A zase nemá jistotu, co je správné. Možná se ukáže, že nový stroj byl zbytečný a firmě nepomohl, stejně tak se ale můžete dostat do situace, kdy mu přesně ten stroj bude chybět, aby získal novou lukrativní zakázku. Co je ale na podnikání osvobozující, bude to vždy jeho rozhodnutí. Nebude moci vinit nikoho jiného, než sám sebe. To je přesně ta šance, kterou komukoli podnikání dává. Bere jím život do vlastních rukou. Ano, může o všechno přijít. Ale zároveň, pokud svému podnikání dá ze sebe opravdu to nejlepší, bude řídit vlastní život. Včetně života finančního. Není třeba si nic nalhávat, pokud někdo dosáhl opravdu velkého bohatství, ze zaměstnaneckého poměru to nebylo. I v tomto směru platí to, co na finančních trzích: čím větší riziko podnikatelé podstoupí, tím větší mohou být jejich příjmy. Snaha sázet na jistotu znamená jen malý výdělek. A ještě to je s tou jistotou dost nejisté.