1. ročníku Letní kadeřnické školy se účastnili také mladí talenti z dětských domovů a účastníci projektu Začni správně

V týdnu od 5. 7. proběhl v Praze ve Vlasovém Studiu Vavruškovi 1. ročník Letní kadeřnické školy, kterého se zúčastnilo deset studentů oboru Kadeřník. Distanční výuka těmto mladým výrazně omezila možnost praktické výuky, ale to byl jen jeden z důvodů, proč se jedna ze spolumajitelek salónu Petra Vavrušková vrhla do iniciativy, jejíž cílem je pozvednout úroveň a kvalitu kadeřnického řemesla. Ve finálovém výběru studentů byli také dva mlaďoši z projektu Začni správně neziskové společnosti yourchance. Yourchance byla také výrazným pomocníkem při výběru mladých do letní školy.

Na to, jak vznikla myšlenka kadeřnické školy a jak týden proběhl jsem se zeptala zakladatelky Letní kadeřnické školy Petry Vavruškové?

Petro, jak došlo k tomu, že se letos podařilo odstartovat první ročník Letní kadeřnické školy?

Tato myšlenka ve mě dřímá již několik let a samozřejmě pandemie Covid-19 tomu dala již jen poslední tečku. Oťukávala jsem si, co kdo z kolegů kadeřníků dělá. Zjistila jsem, že nikdo nic moc nedělá a představa, že tito mladí lidé dostanou papír – výuční list a vlastně nic neumí, je pro mě smutná. Například „třeťáci“ mi řekli, že ještě pořádně nedrželi v ruce nůžky… A tito lidé si pak mohou zažádat o živnostenský list a začínají fungovat a podnikat v tomto krásném řemesle. Ta představa je pro mě děsivá. Jsme největší kadeřnická rodina v Evropě. Se sestrou jsme vlastně čtvrtá generace a naše dcery jsou v podstatě pátá, i když se tomu plně nevěnují, ale v salonu pomáhají od útlého věku.

Nemohla jsem se na to dívat a měla jsem i nějakou svoji představu, jak by se mi líbilo mladé lidi vést. Jezdím po světě celý život a čerpám zkušenosti v tomto oboru. Venku vidím různé zajímavosti a novinky, a tak jsem si řekla, proč se něco podobného nedělá i tady? Řekla jsem si, že zkusím, jestli to funguje… A funguje, jsem úplně nadšená.

Studium na kadeřníka je u nás bohužel poněkud zkostnatělé. Učni například nemohou pracovat na cvičných hlavách s materiálem jako je třeba odbarvovač. Nemohou se posouvat, protože nevidí svoje chyby, kde se něco nepovedlo apod. Jako předsedkyně Asociace zaměstnavatelů v kadeřnickém oboru bych si přála dostat mladé učně na provozovny hned od začátku studia. Jen tak mohou nasát atmosféru a přivyknout chodu a práci na salonu. Vše tak lépe a přirozeněji dostanou pod kůži. Dnes již mnoho majitelů salonu nechce brát čerstvé absolventy. Stát nám nijak nepomáhá. Vy zaměstnavatel musíte zaplatit mzdu včetně všech odvodů, a to jsou mnohdy desetitisíce od prvního dne. Minimálně dva roky tedy pouze investujete, nejen peníze, ale zejména svůj čas.

Vybírala jste si nějak mladé na praxi u Vás? Pokud ano, podle čeho?

Nechala jsem si od yourchane děti předvybrat a v podstatě jsem to takto napsala i na facebook. Čekala jsem, kdo se mi ozve a nechala jsem to primárně na samotných zájemcích. Pustila jsem to také do éteru prostřednictvím rádia a slyšel to například tatínek jedné holčiny a ta se mi pak ozvala. U jiného chlapce to zase slyšel jeho školitel a řekl si, že by to pro něj mělo smysl. A tak jsem si mladé postupně vybrala. Finální výběr byl ale na mně.

Co říkáte na studenty, které tu dnes máte?

Každý z nich je svůj a má svoje obrovské klady. Vlastně zatím vidím jenom ty klady, nevidím nic hrozného ani špatného. Každého beru jako individualitu. Sama to tak mám ráda a podle toho posuzuji i ostatní. Sešla se nás tu úžasná partička lidí. Někteří jsou pro toto řemeslo hodně talentovaní a zapálení.

Co jim jde a co třeba méně?

Dnes máme za sebou pátý den a pět dní je zatím strašně málo. Když jsme se tu v pondělí sešli, začali jsme se bavit o komunikaci kadeřníka s klientem – jak správně komunikovat, navodit vztah, napojit se na něj a získat od něj co možná nejvíce informací. Přesně jsem viděla, kdo z nich je umluvený, kdo nemluvný. I ta nemluvnost může být někdy výhodou, zejména u kluků. Někteří jsou ukecaní a jsou prostě „šoumeni“, přitom třeba neumí tolik, co šikovná holka. A ve finále tak mají více klientely než ta zručnější děvčata. Pak jsou zase kluci, kteří jsou méně mluvní, ale jsou mnohem pečlivější a preciznější. Jednoduše, každý je originál a podle toho si získává svoji klientelu. Netroufnu si proto vůbec říct, co je dobré a co je špatné. Každý je svůj. Bavili jsme se tu dále hodně o stylech. Myslím si, že každý kadeřník by měl mít svůj rukopis a svůj styl. Učím je svoje techniky, ty, se kterými sama pracuji. A říkám jim, naučte se základy, ty si přeberte a překlopte je do svého rukopisu.

Vnímáte u mladých prostor pro zlepšení a další příležitosti?

Trošku nevíme, co dříve. Na tyto příležitosti pro každého ze studentů bych potřebovala celý den. Nedá se to shrnout do několika vět. Jsme tu už všichni unavení. Býváme tu od 9. hodiny ranní a přicházíme domů kolem 23. hodiny. Máme to hodně intenzivní. Tuto komunikaci si ale nechávám na dnešní večer. Půjdeme si kousek odsud přátelsky popovídat. Zítra nás čeká soutěž v účesech, která bude mít i tříčlennou porotu. Ta mladé ohodnotí, vyhlásí vítěze. Připraveny pro ně máme hezké ceny a dárky. Zadání zítřejší soutěže je společenský účes.

Budete Letní kadeřnickou školu po tomto prvním ročníku opakovat?

Myslím, že ano. Teď mám myšlenky tak daleko, že už v hlavě vytvářím celou akademii, protože vidím, jaké výsledky jsou již po jednom týdnu. A já když začnu vymýšlet, tak to je prostě průšvih, protože pak začnu konat. (smích) Dlouho to ve mně dřímalo a teď vidím, jak skvěle to funguje. Sama jsem takto jezdila po akademiích. Ale tady na tom chce každý vydělávat hlavně peníze. Chtěla bych to pojmout úplně jinak. Ještě ale nemám vyjasněno, zda to bude škola nebo nástavba.

Co myslíte, že si mladí z praxe u Vás odnesou zejména?

Tak určitě hezkou vzpomínku na dobrý kolektiv a strašně moc z kolometrie (nauka o barvách). Myslím si, že v té opravdu hodně pochopili. Pak alespoň dvě techniky baláží (prosvětlování). Domnívám se ale, že všechno jim něco dá a určitě jim ze všeho v té hlavě něco zůstane. A je už na nich, jak s tím začnou pracovat a používat to. Jestli to vzdají nebo v tom budou pokračovat a rozvíjet tyto dovednosti a znalosti dále. Myslím si, že se s pár lidmi odsud ještě určitě uvidím. Třeba budou mít tu příležitost koukat mi ještě dále pod ruku…

Co podle Vás mladým z dětských domovů nejvíce chybí?

Nevidím žádné rozdíly – tedy zrovna u těchto účastníků. Každý je úplně jiný, je jedno zda je z funkční rodiny nebo dětského domova. Jeden je extrovert, jiný zase úplný introvert. Každý je svůj a každý tu práci vnímá jinak. Rozdíly ale nevidím. Bála jsem se třeba, že někdo bude tichý nebo zcela nemluvný… Nechávám to ale tak, jak to je. Někteří zase mluví za čtyři. (smích)

Díky přípravám na kadeřnickou školu jste se potkala s Janou Merunkovou a seznámila se s yourchance a jejím projektem Začni správně. Jaký význam tohoto projektu spatřujete?

Myslím si, že je to úplně dokonalá věc a mně to dává obrovský smysl. Spolupráce s yourchance se mi moc líbí. Líbí se mi i další projekt yourchance o finanční gramotnosti. Protože jakákoliv gramotnost dětí a mladých je prostě důležitá. Děti dostávají příležitost, pracuje se s nimi a mají tak větší možnost uspět. Určitě je to moc fajn.

Vaše letní škola je hodně Vaší dobročinnou iniciativou. Jaký je obecně Váš názor na dobročinnost a podporu potřebným?

Asi před rokem jsem oslovila některé vlastníky salonů. Znám se s nimi léta. Někteří do toho šli nějakou formou se mnou, toto spojení lidí se mi líbí. Pojďme si pomáhat společně. Konkurence je fajn, ale to neznamená, že musíme jít proti sobě. A i tady přesně vidíte, kdo to toho jde jen tak nezištně a kdo ne. Někdo se vás hned zeptá… co z toho budu mít? A tak poznáváte tyto lidi zase z jiného pohledu, ochoty nezištně někoho podpořit a angažovat se.

Jeden den mi sem přišli kadeřníci ze špičkových salonů a dětem se věnovali. Diskutovali s nimi celý večer bez nároku na honorář. Tomáš Kotlár mi tady například udělal jeden den školení střihu zdarma a přinesl mladým dárky. Dostali trička na práci, hřebeny apod. Chtěla jsem po kolezích pro děti právě nářadí a nástroje pro kadeřnickou práci. Také Michal Zapoměl Letní školu podpořil a dorazil na besedu se studenty. Měla jsem tedy příležitost poznat tak své kolegy i z jiné pozice než majitele salónu. A je to zajímavé poznání.

Jak dopadla celá letní škola a finální soutěž ve společenských účesech?

V pátek to bylo veselé i smutné ukončení. Soutěž byla skvělá, mladí se předvedli a podali skvělé výkony. Soutěž ve společenském účesu vyhrál nejmladší, teprve šestnáctiletý student Ruda z Tišnova, také účastník projektu Začni správně společnosti yourchance. Je to pro mě velký objev. Pomyslnou stříbrnou medaili získal další účastník projektu Začni správně, devatenáctiletý Petr. Třetí místo putovalo slečně Natálce, která studuje 2. ročník. Celý týden dopadl úžasně, byla to pecka. I pro mě. Vše klaplo, jak mělo. Šla jsem do neznáma a vyzkoušela něco, co ještě nikdo nepodnikl. Propojila jsem učně z dětských domovů a běžných rodin. Žádný rozdíl mezi nimi nevidím. Myslím, že i mladým se to líbilo a při odjezdu brečeli, jako by se vraceli po týdnech z dětského tábora. Máme společnou skupinu na Instagramu a sdílíme, co se dá. Bude fajn, když to vydrží. Všem z kadeřnické školy jsem nabídla možnost praxe u nás při škole, případně brigádu. Mohou ale také kdykoliv zavolat s dotazem a poradit se. A teď už je to na nich. Přemýšlím, že bych možná udělala takový opakovací víkend z tohoto týdne. A už mi píší další zájemci, že by něco takového pro své děti a studenty chtěli. Nyní bude další čtyři týdny probíhat další škola pro pražské učňáky a učně 1. a 2. ročníků. Zúčastní se celkem 50 mladých. Už se na ně těším.  

Mlaďoši Petr a Ruda přijeli na Letní kadeřnickou školu z Vrbna pod Pradědem a moravského Tišnova. Oba jsou zapojení do projektu Začni správně společnosti yourchance. Co mi o týdnu poznávání a nových zkušenostech řekli?

Devatenáctiletý Petr přijel na letní školu z Vrbna pod Pradědem, kde žije od roku 2010 v dětském domově. Má za sebou již jeden vystudovaný obor – gastronomickou školu. A nyní studuje obor Kadeřník… ve kterém se našel. Za sebou má 1. ročník školy a rád by pokračoval nástavbou. Petr má rád také sport, a hlavně nesnáší nudu.

Jeho snem je otevřít si vlastní Barber shop, nejlépe několik poboček, kde bude zaměstnávat hromadu lidí. Nechce být tedy kadeřníkem, rád by se zaměřil na barber a pánské střihy. Vnímá ale, že je nutné se v tomto řemesle neustále vzdělávat a zdokonalovat, protože nikdo není dokonalý a stále se něco vyvíjí a jde kupředu.

„Je to tady zcela něco jiného než ve škole, vše je tu super, a hlavně Petra je skvělá. Ona je tak pozitivní člověk, plný energie a vždycky s úsměvem na tváři, každý den. Přijdeme sem a už září. I vše, co se týká teorie a zkušeností co nám předává, je to neuvěřitelné. Zjistil jsem tu spoustu věcí, i z těch složitějších technik, které nám byly předváděny ve škole. Jsou vlastně stejné, a přitom je to tady nějak jednodušší a kvalitnější. Tento týden mi dost zvedl sebevědomí, dává mi spoustu zkušeností jak v technologiích, tak v praxi. Taky… ještě jsem nezažil takový kolektiv! Není tu nuda, nejde si ani na chvíli sednout. Jsme všichni hodně aktivní a dovolím si říct, že jdeme do všeho naplno, s velkou radostí a energií. Tatová škola bude mít vždy 100% smysl,“ říká k letní škole pro mladé kadeřníky Petr.

Na odchod z dětského domova se Petr chystá co nejdříve, ideálně by chtěl již tento rok v září. S odchodem a praktickými radami na tuto změnu mu pomáhá projekt Začni správně, konkrétně koordinátorka Marcela Belicová. Ke spolupráci se Začni správně Petr říká: „V projektu jsou lidé, kteří chtějí pomoci a vlastně dokázat dětem v dětských domovech, že odchod je začátkem života a něčeho dokázat. Tato organizace vlastně umožnuje splnit si svoje sny. A jak se říká, to “vykopnutí“ je takové čisté. A díky nim i to mé vykopnutí, protože s nimi hodlám dále spolupracovat a ozývat se, když budu mít dotaz a nebudu si vědět rady, a to jak ve finanční gramotnosti, tak celkově ve všem. Komunikuji nejvíce Marcelkou. Jsme spolu pořád v kontaktu a chci i zůstat. Ona má něco, co mě k ní přitahuje. Když prostě otevře svoji náruč, vždy ji s radostí obejmu. Má v sobě něco, co mi je strašně sympatické. To nemá každý. A to jí určitě vzkažte.“

Rudolf byl nejmladší člen kadeřnické školy. Je mu teprve šestnáct a přijel do Prahy z moravského Tišnova, kde žije v dětském domově. Studuje 1. ročník oboru Kadeřník a jiný obor ani nikdy studovat nechtěl. Na Letní kadeřnické škole se stal vítězem soutěže o nejlepší společenský účes. Podle slov Petry Vavruškové je Ruda veliký talent. K vlasům ho to táhlo od dětství. Vždy, když někdo viděl, co s nimi dělá, jak si s nimi hraje a jaký pro ně má cit… tak mu tento obor doporučovali. Přál by si být v tomto řemeslo hodně dobrý a mít svůj salon v nějakém velkém městě, v Praze nebo Brně. Nejvíce ze všeho ho baví dámský střih a práce zejména s dlouhými vlasy.

„Na této kadeřnické škole se mi moc líbí. Sbírám tu nové zkušenosti a do druháku budu pořádně připravený. Určitě jsem se tu hodně dozvěděl o barvení, protože to jsme v prváku zatím neprobírali. Budu na to lépe připraven. Naučil jsem se i techniky stříhaní… Na praxi nás to učí strašně zdlouhavě. A jsou tu určitě fajn lidi, kolektiv je super,“ hodnotil Ruda letní školu.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.